Karel Pokorný / malíř české krajiny

Česká krajinomalba má obrovskou tradici jdoucí od 17. století přes barok a romantické malířství až k realismu druhé poloviny 19. století, z jehož odkazu vyústila moderní malba krajiny. K předním protagonistům současné realistické a expresívní české krajinomalby patří akademický malíř Karel Pokorný, žák profesora Vojtěcha Tittelbacha na pražské Akademii výtvarných umění. Patří ke generaci, která ještě zažila celou řadu profesorů, kteří byli sami členy předválečné a válečné avantgardy, byli průkopníky moderního umění v malířství a své výtvarné poznatky přenášeli na mladší generace umělců. Mezi nejznámější patřili Jan Smetana, Vladimír Sychra, Karel Souček, Arnošt Paderlík, František Jiroudek, Alois Fišárek a z teoretiků Jindřich Chaloupecký a Jiří Kotalík. Po ukončení studia v roce 1970 se Karel Pokorný začal věnovat malbě krajiny. Na jeho malířskou i kreslířskou tvorbu měli vliv i další významní umělci druhé poloviny 20. století jako byli profesoři Ladislav Čepelák, Oldřich Oplt, ale i již jmenovaný Vladi mír Sychra, jehož malbu Pokorný obdivoval a do jehož ateliéru se původně chtěl na Akademii přihlásit. Měl rád také malbu Otakara Nejedlého, význačného českého krajináře, který českou krajinomalbu vyvedl z ateliérů do plenéru a své žáky učil přírodnímu světlu a zachycení atmosféry krajiny. Ladislav Čepelák, který tvořil v oblasti grafiky a také vedl grafickou školu na Akademii, učil Karla preciznosti v kresbě a kompozici krajiny, de facto vedl i ateliér malby na škole. Všichni tito umělci a mnozí další, navazovali na českou předválečnou a válečnou avantgardu a pozvedli české poválečné výtvarné umění na evropskou úroveň. Měli zároveň vliv na budoucí generaci mladých malířů, které připravovali jak po umělecké, tak po lidské stránce na jejich budoucí výtvarnou profesi.

Karel Pokorný tvořil od počátku sedmdesátých let jako výtvarník ve svobodném povolání, věnoval se hlavně malbě krajin, ale také grafice, a to jak hlubotisku, tak litografii a užité grafice pro technické a propagační účely. Maloval středočeskou krajinu v okolí rodných Říčan, ale také Sázavu, Berounku a jihočeské rybníky. Má rád historii a proto maloval i významná místa českých dějin jako jsou památný, legendami opředený kopec Blaník, hrad posledních Přemyslovců Bezděz, hora Říp, hrad Trosky a další památná místa, která jsou po staletí malebně položena v krajině. Jeho velkou láskou byla a je Itálie, kam v osmdesátých letech začal jezdit a malovat její zvlněnou krajinu plnou kopců a vinic, mezi kterými se vinuly dravé horské řeky. Jezdí hlavně do krajin Veneta, Toskánska a Umbrie, těch tajemných zemí národa Etrusků, jejichž duch je tam stále přítomen. Pokorný dovede vystihnout překrásnou atmosféru italské a později i jihofrancouzské a holandské krajiny zejména v technice akvarelu, v níž dosáhl dokonalého mi strovství. Maluje tedy souběžně českou a evropskou krajinu, účastní se zahraničních plenérů, vystavuje v Německu, Francii, Itálii, Holandsku, Bulharsku a řadě dalších zemí.

Poněvadž vystudoval vlastně figurální malbu, věnuje se také malbě figury, a to hlavně ženského aktu, v jehož nadčasové kráse vidí splnění lidské vize o harmonii člověka a přírody. Krásné křivky ženského těla mu splývají se zvlněnými křivkami krajiny. Tyto akty jsou nadány ještě více než krajiny expresívní technikou a bravurní kresbou, která rychlými črtami vystihuje ladnost a půvab ženského těla. Dotkl se i oblasti portrétu v lyrickém obraze své paní Evy s liliovým květem a svém vlastním romantickém autoportrétu z mladých let. Nicméně hlavní osou jeho výtvarné práce je a zůstává hlavně krajinomalba, a to jak olejovou tak akvarelovou technikou.

Cestoval se svojí paní po celé Evropě a nedávno spolu také navštívili Spojené státy americké, aby se seznámili s jejími obrovskými uměleckými sbírkami a rozšířili svoje obzory. Se svojí paní tvoří nejen nerozlučnou dvojici v manželství, ale i v profesním životě, protože Eva je vynikající výtvarnicí v oboru užité grafiky. Desítky autorských i kolektivních výstav, stovky obrazů, akvarelů a kreseb lemují Karlovu uměleckou cestu. Ta se zdaleka neuzavírá, ale pokračuje v plném tempu dál. Karel Pokorný patří dnes ke „středostarší“ generaci umělců, která vyšla z bohatých tradic předválečné české malby a malby druhé poloviny 20. století, prolonguje tyto tradice a přináší do nich nový svěží vítr v expresívní, průzračné malbě, čisté jak ty horské bystřiny, které maluje na svých obrazech z Itálie i z Čech. Jeho obrazy jsou prakticky v celé Evropě a i jinde ve světě v řadě soukromých i veřejných sbírek. Jeho umělecká tvorba si našla pevné místo v české expresívní malbě a je vyhledávána pro svou výtvarnou kvalitu a barevnou melodii odborným i laickým publikem.

Jiří Karbaš / Leden 2015

Karel Pokorný © 2022 všechna práva vyhrazena / bez souhlasu autorů děl a textů je zakázáno publikovat zde zveřejněné informace v elektronické i tištěné podobě